Nejdůležitější daňové změny v roce 2018

Nová pravidla pro uplatnění srážkové daně

Od 1. ledna 2018 platí nová pravidla pro uplatnění srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti. Ta se využívá u dohod o provedení práce či o pracovní činnosti.
Zatímco srážková daň u příjmů plynoucích z dohod o provedení práce zůstává stejná (včetně stávající hranice maximálních příjmů 10 000 korun měsíčně), nově se srážková daň použije i u příjmů z dohod o pracovní činnosti. Od roku 2018 bude z dohody o pracovní činnosti do 2 500 korun měsíčně srážena daň ve výši 15 procent a tento příjem nebude třeba uvádět do daňového přiznání.

Zvýšení daňového zvýhodnění na první dítě

Od ledna 2018 se zvyšuje daňové zvýhodnění na první dítě ze současných 1117 korun na 1267 korun měsíčně. Zvyšuje se i daňové zvýhodnění na dvě a více dětí.  S dětmi souvisí také významná změna v oblasti otcovské dovolené.

Od února 2018 mohou muži nastoupit na týdenní otcovskou dovolenou, a to kdykoliv během prvních šesti týdnů od narození dítěte. Za tuto dovolenou budou pobírat náhradu mzdy ve stejné výši jako matka, tedy 70 procent z denního vyměřovacího základu. Nárok budou mít jak zaměstnanci, tak i podnikatelé, kteří si platí dobrovolné nemocenské pojištění.

Elektronické prohlášení k dani z příjmů ze závislé činnosti

Prohlášení k dani budou moci zaměstnanci u svých zaměstnavatelů od roku 2018 učinit i elektronicky. Vedle elektronického formuláře bude vydán i nový tiskopis prohlášení k dani vzor 26. V případě elektronické formy je však nutné, aby zaměstnavatel zajistil jednoznačnou identifikaci konkrétního zaměstnance - elektronickým podpisem nebo prostřednictvím interního informačního systému zaměstnavatele.

Od roku 2018 bude tedy zcela na rozhodnutí jednotlivých zaměstnavatelů, jakou formu prohlášení k dani zvolí - zda listinnou či elektronickou. Případně lze obě uvedené formy kombinovat. Doklady prokazující nárok na uplatnění nezdanitelných částek, daňových slev a zvýhodnění na děti budou také akceptovány v elektronické podobě.

Snížení základu daně o odběry krve a krvetvorných buněk

Podle zákona schváleného v roce 2017 je oceněno bezúplatné plnění (dar) pro zdravotnické účely za jeden odběr krve částkou 3000 korun, tedy o 1000 korun více než doposud. O tuto částku lze u fyzických osob snížit základ daně, pouze ale v případě, pokud dárci nebyla kromě souvisejících cestovních nákladů poskytnuta jiná finanční úhrada. Nově si mohou dárci od základu daně odečíst také částku dvacet tisíc korun za každý odběr krvetvorných buněk. Obě nezdanitelné části základu daně lze poprvé uplatnit v daňovém přiznání za letošní rok.

Zpřísnění podmínek pro získání daňového bonusu

Od roku 2018 dojde ke zpřísnění podmínek pro vyplácení daňového bonusu na vyživované děti. Příjmy z kapitálového majetku či z nájmu se nebudou započítávat do limitu příjmů, který je nutný pro splnění limitu pro přiznání daňového bonusu. Tím je šestinásobek minimální mzdy, pro rok 2018 tedy částka 73 200 korun. Daňový bonus na vyživované děti se tudíž nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti nad uvedenou hranici.

Výdaje procentem z příjmů a slevy na dani

Od 1. 1. 2018 je možné uplatnit výdaje procentem z příjmů a současně uplatnit slevu na manžela, manželku či daňové zvýhodnění na dítě. Podrobnosti v textu Rok 2017 přinesl zásadní změny ve výdajových paušálech. To bylo možné doposud pouze v případě, pokud dílčí základy daně stanovené s využitím výdajů určených procentem z příjmů nepřesáhly polovinu celkového základu daně. Tato možnost se zavádí se současným snížením maximálních částek „procentuálních“ výdajů. Nově si paušální daň mohou nechat stanovit i podnikatelé se zaměstnanci nebo ti, kteří si přivydělávají jako OSVČ k zaměstnání. 

Nově začnou platit nižší výdajové paušály pro všechny podnikatele a pronajímatele bez dalších podmínek a omezení. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může nově uplatnit paušální výdaje maximálně ve výši:

800 000 korun u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného
600 000 korun u příjmů ze živnostenského podnikání
300 000 korun u příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku
400 000 korun z jiných příjmů ze samostatné činnosti (např. lékaři, autoři, daňoví poradci, tlumočníci, znalci, advokáti, s výjimkou podílů společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti na zisku a honorářů autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize
300 000 korun u příjmů z nájmu nemovitých věcí (domů, pozemků) a bytů a příjmy z nájmu movitých věcí (např. loď).

Slevy na dani v návaznosti na invaliditu a na průkaz ZTP/P

Možnost uplatnění základní a rozšířené slevy na invaliditu a posouzení dítěte jako vyživovaného je nově navázána na skutečnost, od kdy byl či nebyl přiznán invalidní důchod pro invaliditu určitého stupně. Dosud přitom byla rozhodující skutečnost, kdy začal být příslušný invalidní důchod vyplácen. Obdobně se postupuje u zvýšené slevy na manžela, zvýšeného daňového zvýhodnění na děti nebo slevy na držitele průkazu ZTP/P.

Změny v důsledku růstu minimální a průměrné mzdy

Od 1. 1. 2018 se navyšuje minimální mzda z dosavadních 11 000 na 12 200 korun. V důsledku toho se na stejnou částku zvyšuje také „školkovné“. Dále se tím zvyšuje hranice nároku na výplatu daňového bonusu ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. na 73 200 korun ročně při uplatnění měsíčního bonusu u záloh na daň z příjmů u zaměstnavatele. Výše minimální mzdy také ovlivňuje hranici pro úplné osvobození starobních důchodů ve výši šestatřicetinásobku minimální mzdy, což je 439 200 korun. Na roční důchod, který je vyšší než tato částka, se osvobození v roce 2018 nevztahuje.

U zaměstnanců je minimální mzda také základem, z kterého se povinně odvádí pojistné na zdravotní pojištění ve výši 13,5 procenta (4,5 procenta zaměstnanec a devět procent zaměstnavatel), to je 1 647 korun měsíčně. Stejnou částku budou muset od ledna 2018 odvádět i osoby bez zdanitelných příjmů, tedy ty, které nejsou zaměstnanci, osobami samostatně výdělečně činnými ani státními pojištěnci.

Pro účely důchodového pojištění se zvyšuje průměrná mzda, a to na částku 29 979 korun. Průměrná mzda je rozhodující pro výpočet minimálních i maximálních vyměřovacích základů pro odvody sociálního a zdravotního pojištění. Konkrétně minimální vyměřovací základ pro stanovení odvodů na veřejné zdravotní pojištění OSVČ činí šestinásobek průměrné mzdy, tudíž nově 179 874 korun. Tomu potom odpovídá minimální měsíční záloha ve výši 2 024 korun.

Odpisy technického zhodnocení podnájemcem a nehmotného majetku

Doposud bylo možné odepisovat technické zhodnocení pouze nájemcem, který užívá majetek na základě nájemní smlouvy, a to pouze za předpokladu, že má nájemce písemný souhlas vlastníka s odepisováním. K vůli novele zákona o daních z příjmů byla rozšířena možnost odepisovat technické zhodnocení i pro ostatní ekonomické uživatele majetku. Takovýmto uživatelem je tedy i podnájemce, který užívá majetek na základě podnájemní smlouvy. Novela se vztahuje na všechna technická zhodnocení, jež byla dokončena a uvedená do užívání po 1. červnu 2017.

Doposud byla u nehmotného majetku zákonem stanovená doba, po kterou je možné tento majetek odepisovat. Nově bude možné majetek odepisovat i po delší dobu než je uvedeno v zákoně, pokud budou zachovány zejména pravidla pro rovnoměrné daňové odpisy. Tato novela se bude vztahovat na majetek, u kterého odepisování začne až po 1. červnu 2017.

Nový bič na daňové neplatiče

Stát rovněž rozšiřuje boj s daňovými neplatiči. Proto k institutu nespolehlivého plátce DPH zavádí nový institut nespolehlivé osoby. Nespolehlivou osobou se stane osoba, která není plátcem a která závažným způsobem poruší své povinnosti vztahující se ke správě daně. Stane-li se nespolehlivá osoba plátcem DPH, stává se současně nespolehlivým plátcem.

Stane-li se nespolehlivá osoba nebo nespolehlivý plátce členem skupiny, stává se současně tato skupina nespolehlivým plátcem. Dojde-li ke zrušení registrace nespolehlivého plátce, který je skupinou, stávají se členové této skupiny nespolehlivými plátci dnem nastávajícím po dni, kdy tato skupina přestala být plátcem.

Rozšíření přenesení daňové povinnosti

Dochází k dalšímu rozšíření režimu přenesení daňové povinnosti (tzv. reverse charge) na poslední skupiny komodit, u kterých to směrnice EU v oblasti DPH výslovně umožňuje:

- při poskytnutí zprostředkovatelské služby, která spočívá v obstarání dodání investičního zlata;
- při dodání nemovité věci prodávané dlužníkem z rozhodnutí soudu v řízení o nuceném prodeji plátci;
- při poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce plátci;
- při dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky;
- při dodání zboží po postoupení výhrady vlastnictví nabyvateli a výkonu tohoto práva nabyvatelem.

Kartou půjde platit daně a cla na více úřadech

Od příštího roku se rozšíří možnost využívání platebních karet. Poplatníci budou mít možnost kartou uhradit své daně, cla a jiné poplatky, pokud se konkrétní úřad rozhodne tento typ placení nabízet. Platební karty mají potenciál zejména v situacích, kdy samotné zaplacení je podmínkou dalšího postupu daňového subjektu nebo je nepraktické jej odkládat, jako například u dovozních cel nebo některých typů poplatků.

Více informací se můžete dočíst zde.